Přihlaste se k odběru newsletteru od AI-TOMATICA a získejte zdarma bezplatné konzultace a tipy a rady, jak využít moderní technologie k zefektivnění vašeho podnikání.
Přihlášením k odběru newsletteru souhlasím s tím, že AI-TOMATICA s.r.o. bude zpracovávat údaje o mé e-mailové adrese. Informace o zpracování mých osobních údajů zde.
Umělá inteligence je patrně největším „buzzwordem“ dnešní doby. Co se však pod ním skrývá? Většina lidí o tom má pouze vágní představu. Vy díky tomuto našemu článku získáte představu o poznání hlubší – dozvíte se, co se umělou inteligencí myslí je a co je na ní „inteligentního“. Jednoduše a srozumitelně.
Umělá inteligence (zkráceně UI či anglicky AI pro „Artificial Intelligence“) je v podstatě takový superchytrý, vylepšený počítač. Zatímco váš normální počítač, který máte doma nebo v kanceláři, se dokáže řídit vašimi pokyny, zpracovávat data a podávat výsledky, AI dokáže nejen dělat to, co jí řeknete, ale také se samostatně učit, uvažovat a rozhodovat se, podobně jako to dělá náš mozek.
Ve své podstatě je smyslem umělé inteligence to, aby byla schopna samostatně vykonávat úkoly, k nimž je obvykle zapotřebí lidské inteligence. Jde např. o řešení nejrůznějších problémů, rozpoznávání pravidelností a vzorců v datech či obrázcích, rozumění lidskému jazyku nebo činění rozhodnutí. Cílem umělé inteligence je, aby se jí obdařené stroje neřídily pouze předem naprogramovanými pokyny, ale aby se přizpůsobovaly a učily ze získaných zkušeností, podobně jako to děláme my, lidé.
Existují dva hlavní typy umělé inteligence: úzká umělá inteligence (neboli slabá umělá inteligence) a obecná umělá inteligence (neboli silná umělá inteligence). Úzká umělá inteligence je navržena pro konkrétní úkol, jako je např. rozpoznávání obličeje nebo hraní šachů. Výborně zvládá to, k čemu je naprogramována, ale sama o sobě nerozumí širšímu světu. Naproti tomu obecná AI by byl hypotetický stroj budoucnosti, který by dokázal chápat, učit se a aplikovat získané znalosti v různých oblastech, podobně jako to umí lidský mozek. Tak daleko v technologickém vývoji ještě nejsme a většina toho, co dnes máme, je úzká umělá inteligence.
Jak tedy AI funguje? Patrně to nejdůležitější, co potřebuje ke své činnosti, jsou data. Systémy AI potřebují spoustu informací, aby se mohly učit a zlepšovat. Představte si, že učíte robota rozpoznávat kočky. Ukážete mu spoustu obrázků koček a on se časem naučí charakteristické rysy koček. Tomuto postupu se říká strojové učení – počítač se učí na příkladech a získává čím dál podrobnější „poznání“ o dané věci či úkolu jakoby „sám od sebe“, nikoli na pokyn člověka.
Dalším důležitým aspektem jsou algoritmy, které jsou jako takové „recepty“ pro počítače. Algoritmy jsou soubory instrukcí, které počítači říkají, jak má zpracovávat data a rozhodovat se. Představte si je jako návod krok za krokem, podle kterého se počítač řídí. Mají podobu různých matematických operací a pravidel, které rozkládají složité problémy na jednodušší, zpracovávají obrovské množství dat a tím stroji umožňují získávat postupně zdokonalující se chápání dané věci či problému – jinými slovy, umožňují mu se učit. Stejně jako šéfkuchař zdokonaluje svůj recept v průběhu času, algoritmy se přizpůsobují a zlepšují se díky zkušenostem, což umělé inteligenci umožňuje dělat přesnější předpovědi a rozhodnutí v různých situacích.
Věděli jste, že:
Termín „AI“ (zkratka „Artificial Intelligence“) používaný v angličtině pro označení umělé inteligence vznikl na semináři na univerzitě Dartmouth v americkém státě New Hampshire v roce 1956, kdy se tento obor zrodil. Na tomto semináři, který organizovali později slavní počítačoví vědci, kognitivní vědci a matematici John McCarthy, Marvin Minsky, Nathaniel Rochester a Claude Shannon, účastníci prozkoumávali možnosti vytvoření strojů, které by mohly simulovat lidskou inteligenci. Vytvoření termínu „umělá inteligence“ položilo základ pro desetiletí výzkumu a vývoje a určilo trajektorii umělé inteligence jako multidisciplinárního oboru s širokosáhlými dopady na technologii a společnost.
AI je již v mnoha podobách součástí našeho každodenního života. Když vám telefon při psaní zprávy navrhuje další slovo nebo když vám streamovací služba doporučuje filmy na základě historie toho, na co jste se koukali dříve – to je AI v akci. Pomáhá nám řešit problémy, předpovídat, a dokonce i navigovat v dopravě.
S velkou mocí však přichází i velká odpovědnost. S dalším vývojem umělé inteligence nabývají na důležitosti její etické aspekty. Otázky týkající se soukromí, zaujatosti algoritmů a dopadu na pracovní místa jsou součástí probíhající diskuse o tom, jak bychom měli tuto mimořádně výkonnou technologii používat a regulovat.
Umělá inteligence je technologie, která již dnes mění způsob našeho života a práce. Není to žádný vzdálený sci-fi koncept, je tady a v pozadí tiše utváří náš svět. Již základní pochopení toho, co AI je, nám však umožňuje zaujmout k ní zdravější postoj. Mnohem lépe nám pomáhá zorientovat se v dnešní digitální době a převzít naši část kolektivní odpovědnosti za to, jak s tímto úžasným nástrojem můžeme přispět k lepší budoucnosti celého lidstva.
Pokud byste měli zájem využít sílu umělé inteligence, AI-TOMATICA jsou pro vás ti praví! Vymyslíme, jak zakomponovat umělou inteligenci do vašeho pracovního procesu, čímž vám zvýšíme efektivitu a ušetříme náklady.
Tuto otázku lze reformulovat na otázku „Co je a co není umělá inteligence?“ Umělá inteligence v sobě zahrnuje strojové učení, zpracování přirozeného jazyka, počítačové vidění, expertní systémy, robotiku a autonomní systémy. Umělá inteligence je vytváření algoritmů, které se učí z dat a nespoléhají se pouze na předem naprogramovaná pravidla. Co však umělá inteligence není, nebo co v sobě nutně nemusí zahrnovat, je tradiční programování, neučící se systémy a základní automatizace. Tyto technologie nemusí být kvalifikovány jako umělá inteligence, pokud jim chybí schopnost přizpůsobení. Hranice mezi AI a technologiemi, které nejsou AI, však mohou být neostré, protože AI existuje ve spektru od systémů založených na pravidlech až po pokročilejší učící se systémy.
Umělá inteligence sama o sobě nemá fyzickou podobu. Projevuje se v softwarových aplikacích, algoritmech a systémech, které mohou vykonávat úkoly obvykle vyžadující lidskou inteligenci. Vizuální reprezentací AI jsou často uživatelská rozhraní nebo výstupy, které vytváří, například virtuální asistenti, výsledky vizuálního rozpoznávání nebo vizualizace dat.
Umělá inteligence zvládá např. rozpoznávání obrazu a řeči, zpracování přirozeného jazyka a rozhodování na základě analýzy dat. Uplatňuje se v různých oblastech, včetně zdravotnictví (diagnostika a personalizovaná medicína), financí (odhalování podvodů a algoritmické obchodování) a dopravy (autonomní vozidla). Schopnosti umělé inteligence se rozšiřují také na virtuální asistenty, překlad jazyka a hraní strategických her na nadlidské úrovni.